Řešení
Klima a příroda
Aktivní boji proti klimatickým změnám pomáhá chránit přírodu kolem nás a přírodní systémy, na kterých jsme všichni závislí. Dobrá péče o půdu, lesy a vodu nám pomůže s řešením klimatických změn a jejich důsledků.
Změna klimatu v mnoha směrech ovlivňuje naše životní prostředí a naši společnost. Řada zemí EU již připravila národní plán, kterým řeší dopady změny klimatu. Protože různé regiony čelí různým problémům, musí se tyto plány uzpůsobovat regionální a místní situaci.
Superúložiště uhlíku v půdě
Pro většinu z nás je půda pod našima nohama pouhá hlína, zemina však hraje zásadní roli při regulování světového klimatu. Ukládá totiž uhlík, zejména v podobě organických látek, a po oceánech představuje jeho druhé největší úložiště na světě.
Odhaduje se, že 0,1 % uhlíku, který je v současnosti uložen v evropské půdě, odpovídá ročním emisím až 100 milionů aut.
V posledních desetiletích zejména kvůli neudržitelným postupům obhospodařování půdy a změnám ve využívání půdy její schopnost zadržovat obrovské objemy uloženého uhlíku slábne. Ale dobrá lesnická praxe a správné obhospodařování půdy může pomoci množství uhlíku zadržovaného v zemi zachovat, nebo dokonce zvýšit.
Ukládání uhlíku pod zemí
Zachycování a ukládání uhlíků je metoda, při níž se zachycuje oxid uhličitý vznikající v elektrárnách a průmyslových továrnách, pak se stlačuje a přepravuje do specializovaného úložiště hluboko v podzemí.
Tato technologie má obrovský potenciál v boji proti klimatickým změnám v Evropě i jinde ve světě: podzemní úložiště mohou uchovávat v podstatě veškerý oxid uhličitý stovky či tisíce let.
V současnosti je ale velmi drahá a momentálně jsou v Evropě v provozu pouze dva komerční projekty. Evropská unie proto poskytuje projektům v oblasti zachycování a ukládání uhlíku počáteční kapitál a podporu a také sestavila pravidla, která zaručí, že bude využití této metody šetrné vůči životnímu prostředí.
Lesy: ochránci klimatu
Lesy hrají v otázce změny klimatu specifickou roli. Na jedné straně vypouštějí skleníkové plyny, například při kácení či tlení stromů nebo v případě narušení půdy, a tím přispívají ke globálnímu oteplování.
Na druhé straně lesy prostřednictvím fotosyntézy zachycují skleníkové plyny, čímž pomáhají planetu ochlazovat. V boji proti klimatickým změnám je proto jejich pozice nezastupitelná.
Jak zajistit, aby měly lesy pozitivní dopad? Účinným řešením může být udržitelné lesní hospodářství, kdy se za každý poražený strom vysadí nový. V rámci opatření zaměřených na boj proti změně klimatu se země EU snaží spolupracovat, aby se role lesů zlepšila.
Lidé kácejí světové lesy znepokojivým tempem – v tropech se až z 80 % odlesňuje proto, aby se udělal prostor farmám, kácí se ale i kvůli produkci dřeva a papíru či budování silnic a dolů. Kromě toho, že urychluje klimatické změny, má odlesňování za následek ničení stanovišť lesních zvířat i změny ve srážkových režimech, způsobující sucha.
Ochrana celosvětových lesů
Program zvaný REDD+ (Snižování emisí v důsledku odlesňování a znehodnocování lesů plus ochrana) pomáhá tropickým zemím zaujímat udržitelnější přístupy.
Vypočítává, jaká je hodnota, která vznikne nekácením lesů a nevypouštěním uhlíku do atmosféry, a tu přeměňuje ve finanční prostředky na klimaticky inteligentní využívání zalesněných pozemků – platí tak lidem v rozvojových zemích, aby své lesy chránili.
Peníze z REDD+ jsou využívány ve více než 40 zemích. Zaměřují se například na monitorování lesů (měření stromů), zlepšení protipožární reakce na lesní požáry a rozvoj agrolesnictví (kombinace zemědělství a lesnictví).
Vyžaduje to opatrně vyvažovat ochranu se zajištěním zájmů těch, kteří v lese žijí a jsou odkázáni na potravu, vodu a další zdroje, jež jim les skýtá. Členské státy a instituce Evropské unie doposud vynaložily více než 1 miliardu eur na činnosti v rámci programu REDD+ v Asii, Africe a Latinské Americe.
Boj s teplem
Chytrá výsadba
Někteří zemědělci sázejí více plodin mezi stromy, aby jim v teplejším, sušším klimatu pomohl stín. V městských parcích a podél městských silnic krajináři vysazují suchovzdorné rostliny a keře, které zvládají teplé, suché podmínky.
Zelené zdi a střechy
Řada měst pěstuje na zdech a střechách rostliny, aby pohlcovaly teplo a za horka pomáhaly regulovat teplotu v budovách. Zároveň vstřebávají vodu a omezují proudy při bouřkách. V některých zemích, například ve Francii a Dánsku, mají zákony a programy, které podporují instalaci zelených střechu.
Vody si važte
Někteří lidé vymýšlejí nové způsoby, jak šetřit vodou. Do domácností i podniků (např. hotelů) se třeba instalují systémy na „šedou vodu“, které využívají vodu z mytí na splachování toalet. Inovativní zemědělci zase v noci využívají kapkové zavlažování, aby se voda rostlinám dostala přímo ke kořenům a nevypařila se v denním horku.
Přizpůsobení se stoupajícím vodám
Plovoucí domy
V Maasbommelu, v nízko položeném Nizozemsku, se někteří obyvatelé připravují na častější povodně tak, že bydlí v obojživelných domech. Ty kotví u pevniny, ale jsou uzpůsobeny tak, že když stoupne voda, stoupnou s ní.
Budování zábran
Konstrukce umělých vlnolamů a hrází pomáhá zadržovat vodu stejně jako písečné duny, které lze osázet odolnými travinami, jejichž kořeny zabraňují odplavení dun.
Zelené houby
Údolní nivy (přírodní oblasti, z nichž voda odtéká do řek) mohou fungovat jako jakési houby, které pohlcují přebytečnou dešťovou vodu. Země kolem Dunaje a Labe obnovují někdejší nivy a dávají tak řekám více prostoru.